Smlouva o poskytování digitálního obsahu

Nový typ smlouvy o poskytování digitálního obsahu je součástí občanského zákoníku od ledna tohoto roku. Novela transponovala do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES. Co přesně novela zavedla a jaké změny přináší?

Termín digitálního obsahu

Předmětem nově zavedené smlouvy o poskytování digitálního obsahu je, jak vyplývá z jejího názvu, poskytování digitálního obsahu, resp. služby digitálního obsahu. Pojem digitálního obsahu je zákonem definován jako věc v digitální podobě, tedy věc bez jakéhokoliv hmotného nosiče. Široká definice tak zahrnuje jakákoliv data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě, může se jednat o audio a video soubory, počítačové programy, aplikace, digitální hry či e-knihy.1

Zmíněná regulace bude mít zásadní význam zejména v kontextu sjednávání smluv týkajících se poskytování služeb založených na modelu Software as a Service (SaaS). Model SaaS umožňuje uživatelům využívat různé aplikace online prostřednictvím internetu, bez nutnosti stahování a instalace konkrétního softwaru do jejich zařízení. Je to koncept, s nímž se mnoho z nás setkává každodenně, ať už při využívání nástrojů jako je Google kalendář, nebo cloudových úložišť podobných Dropboxu.

Novela přináší potenciál zjednodušení procesu vyjednávání a stanovení smluvních podmínek v této oblasti. Dříve byly tyto smlouvy často sjednávány jako inominátní, což vyžadovalo od smluvních stran výslovné dohody o konkrétních právech a povinnostech, jež měly vztahy řídit. Nová regulace by mohla tuto situaci výrazně ulehčit a přinést jasnější rámec pro obě strany.

Kdy se Vás tedy bude novela týkat?

Zbystřit byste měli, pokud nabízíte zejména následující digitální obsah nebo služby:

  • Aplikace založené na cloudovém řešení
  • Platformy pro streamování obsahu
  • Sociální sítě, na které můžou uživatelé nahrávat vlastní obsah
  • Online seznamovací platformy
  • Digitální hry
  • Další služby vycházející z modelu SaaS

Nicméně je důležité zdůraznit, že nová legislativní úprava se vztahuje na smlouvy o poskytování digitálního obsahu a explicitně nezahrnuje produkty označované jako ‘věci s digitálními vlastnostmi’. To znamená, že pokud se vaše činnost týká prodeje domácích spotřebičů, jako jsou například inteligentní vysavače s integrovaným softwarem, jenž je pro jejich funkci nezbytný, není potřeba se ujednáními o smlouvě o poskytování digitálního obsahu zvlášť zabývat.

Jaké klíčové povinnosti novela zavádí?

Nová legislativní úprava jasně specifikuje, že dodání digitálního obsahu je realizováno jeho zpřístupněním a toto zpřístupnění by mělo proběhnout bez nepřiměřeného prodlení po uzavření smlouvy. Zpřístupnit obsah můžete i na fyzické nebo digitální zařízení, které si zvolí zákazník.

Poskytovatel má dále zejména následující povinnosti

  • Odpovídat uživateli za to, že digitální obsah bude během celé doby trvání smlouvy bez vad.
  • Zpřístupnit uživateli nejnovější verzi digitálního obsahu v době uzavření smlouvy.
  • Zajistit nezbytné aktualizace během trvání smlouvy, aby uživatel mohl obsah využívat v souladu s dohodnutými podmínkami.

Další pravidla se odvíjejí od toho, zda je smluvní vztah nastaven v režimu B2B (mezi podnikateli) nebo B2C (mezi podnikatelem a spotřebitelem). Pro B2C vztahy nad rámec výše uvedeného například platí, že:

  • Poskytovatel se zásadně nemůže zbavit svých zákonných povinností.
  • Poskytovatel odpovídá za správné propojení digitálního obsahu s digitálním prostředím spotřebitele, tj. např. za kompatibilitu se systémem Android, je-li poskytovatelem deklarována.
  • Digitální obsah musí obecně odpovídat obvyklým vlastnostem digitálního obsahu téhož druhu, které od něj mohl spotřebitel rozumně očekávat.
  • Spotřebitel má (až na výjimky) možnost odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření.

Poskytovatelé by navíc měli zkontrolovat dosavadní stav platných smluv a obchodních podmínek se spotřebiteli, jelikož se ve vztazích B2C nová pravidla uplatní i na dříve uzavřené smlouvy, jejichž platnost ještě neskončila.

Máte dotaz ohledně smluv o poskytování digitálního obsahu? Neváhejte se na nás obrátit na info@stuchlikova.com nebo na tel. +420 222 767 393.



  1. Část I. bod 1.2.2 důvodové zprávy k novele ↩︎