Vyloučení českého dědického práva

Do povědomí veřejnosti se stále jen pomalu dostává možnost volby právní úpravy v dědickém právu. Tuto záležitost jsme pro jednoho z našich klientů v nedávné době řešili.

Podle ustanovení § 77 stávajícího zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, který nabyl účinnosti již roku 2014, je možné učinit volbu práva pro dědické poměry zůstavitele, a to v případě, kdy má zůstavitel k zemi, jejíž právní předpisy si přeje pro své pořízení pro případ smrti zvolit, určitý vztah.

Za takovýto vztah zákon považuje občanství. Pokud tak osoba, která žije v České republice, je občanem jiného státu, může si v pořízení pro případ smrti vybrat aplikaci dědického práva toho státu, kterého je občanem. Zákon toto výslovně rozšiřuje i na nemovitosti, které se jinak zásadně řídí právem státu, na jehož území se nacházejí.

Při pořízení závěti nebo dědické smlouvy s volbou práva cizího státu je nutné, aby zůstavitel vycházel ze stávajícího stavu v okamžiku pořízení závěti. Není možné pořídit závěť podle práva jiného státu, dokud zůstavitel není jeho občanem, i když by se jím později stal. Taková volba práva by byla shledána neplatnou, ledaže by se v době pořízení závěti na území státu, jehož právo bylo zvoleno, nacházel zůstavitelův obvyklý pobyt.

V praxi to probíhá tak, že se do pořízení pro případ smrti uvede pouze krátká věta o volbě práva pro dědické poměry.

Sjednat konzultaci nebo zjistit více