Mobilní platby podle zákona o platebním styku

Článek publikován na adrese: https://www.epravo.cz/top/clanky/mobilni-platby-podle-zakona-o-platebnim-styku-108873.html

Mobilní operátoři přestali být v souvislosti s přijetím zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, držiteli licence pro poskytování platebních služeb. V důsledku toho mobilní operátoři nadále umožňují prostřednictvím mobilních plateb hradit pouze takové transakce, které nejsou posuzovány jako platební služby.

To má negativní vliv na řadu společností, jejichž zboží a služby mobilní operátoři nadále neumožňují hradit prostřednictvím mobilních plateb. Aby zboží a služby mohly být nadále hrazeny prostřednictvím mobilních plateb, je nutné, aby spadaly pod některou z výjimek podle zákona o platebním styku.

Výjimka pro digitální obsah a hlasové služby

Nejčastěji aplikovatelnou výjimkou bude výjimka podle § 3 odst. 3 písm. e), bod 1 zákona o platebním styku:

„platební službou není platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže

  • částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům,
  • celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za jeden měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům, a
  • platba slouží k zaplacení za digitální obsah nebo hlasové služby.“

Digitálním obsahem se typicky rozumí „skladba vašeho oblíbeného interpreta, mobilní aplikace, registrace v internetové seznamce, seriál online, počítačová hra, program, e-kniha a podobně, pokud vám byly zpřístupněny pouze online, bez toho aniž by vám je podnikatel dodal na CD, DVD, USB flash disku nebo jiném tak zvaném hmotném nosiči.[1]“

Definici digitálního obsahu je možné nalézt v několika evropských směrnicích.

Výjimka pro tzv. omezenou síť

Další výjimkou je výjimka podle § 3 odst. 3 písm. c) bod 4 zákona o platebním styku:

„platební službou není vydávání ani platba prováděná prostřednictvím prostředků, které jsou určeny k zaplacení

  • zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku, nebo
  • zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů, anebo
  • úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb.“

Pro posouzení omezenosti rozsahu je stanoveno jednak kritérium územní a jednak kritérium věcné.

Podle územního kritéria se výjimka týká platebních prostředků, kterými lze zaplatit za zboží nebo služby pouze v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo pouze vymezenému okruhu dodavatelů.

Podle věcného kritéria jsou vyňaty prostředky, kterými lze zaplatit pouze omezený okruh zboží nebo služeb. Podmínky výjimky jsou splněny, jestliže je splněno alespoň jedno z obou kritérií.

V mezních případech je třeba posuzovat obě kritéria ve vzájemné souvislosti. Čím je širší rozsah použití prostředku, tím užší musí být rozsah výrobků nebo služeb, a naopak čím širší je rozsah výrobků nebo služeb, tím spíše je třeba trvat na omezenosti územního rozsahu prostředku.

Další výjimky

Závěrem upozorňujeme, že výše uvedený výčet výjimek není konečný a existují i další možnosti, jak nadále umožnit mobilní platby za určité zboží či služby.


[1] Viz internetové stránky České obchodní inspekce https://www.coi.cz/faq/a-co-je-vlastne-digitalni-obsah/.

Sjednat bezplatnou první konzultaci