Co je to digitální ústava?

Digitální ústavu přináší zákon o právu na digitální služby vyhlášený pod číslem 12/2020 Sb., který aktivně působí na veřejnou správu směrem k digitalizaci. Zakotvuje zejména práva fyzických a právnických osob na komunikaci s orgány veřejné správy digitálním způsobem a povinnost těchto orgánů digitální služby poskytovat.

Subjekty jsou tak oprávněny činit digitální úkony například prostřednictvím:

  • datové schránky,
  • kontaktního místa veřejné správy,
  • sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí za podmínek stanovených jinými zákony, a
  • informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace - eObčanky.

Zákon dále stanovuje:

  • možnost prokázat právní skutečnosti odkazem na údaje v základním registru nebo výpisem z informačního systému veřejné správy v elektronické podobě, nebude tak nutné například vyhotovovat písemný výpis z registru, namísto toho postačí stáhnout dokument s elektronickým podpisem příslušeného orgánu veřejné správy,
  • informační povinnost vůči uživatelům služby, která upozorňuje např. na konec platnosti dokladů, jako řidičského oprávnění, občanského průkazu atd.,
  • právo na elektronickou identifikaci a autentizaci, nebo
  • právo na technologickou neutralitu, které znamená nezávislost na konkrétní platformě, ze které hodlá uživatel s orgány komunikovat, nebude tak například záležet na operačním systému uživatele.

Změny však budou přicházet postupně, protože části zákona mají částečně odloženou účinnost po dobu až 60 měsíců od vyhlášení. Digitalizace veřejné sféry je tak plánována postupně – během pětiletého intervalu, kdy by měl nejprve vzniknout tzv. katalog služeb poskytovaných veřejnou správou, přičemž vláda do 12 měsíců od účinnosti zákona sestaví časový harmonogram toho, jak se budou během dalších 4 let jednotlivé služby z katalogu přesouvat do digitální podoby.