Nejvyšší správní soud - I pachatel trestného činu má právo na ochranu osobních údajů

Nejvyšší správní soud v nedávné době rozhodl zásadní spor týkající se vyváženosti práva na ochranu osobních údajů a ochranu majetku. Posuzovaný případ, jež vyvolal mezi laickou i odbornou veřejností značný rozruch, se týkal pokuty Úřadu pro ochranu osobních údajů provozovateli půjčovny elektrokol, jež na sociálních sítích zveřejnil fotografický záznam z bezpečnostních kamer zachycující osobu podezřelou z krádeže jednoho z kol v provozovně umístěných.

Nejvyšší správní soud se ve věci přiklonil na stranu Úřadu, původní rozsudek Městského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Soud ve své argumentaci podtrhl zejména roli právního státu a policie při vyhledávání pachatelů trestných činů a položil též důraz na důležitost principu presumpce neviny, jež nedílně souvisí s ochranou osobních údajů. Policie a další orgány činné v trestním řízení mají zákonné zmocnění zveřejnit jakékoliv osobní údaje v rozsahu nezbytném k plnění jejích úkolů v souvislosti s pátráním po osobách, s tímto zmocněním jde však ruku v ruce i zákonná odpovědnost za takto činěné kroky. Přiznat stejný druh zmocnění jakékoliv osobě soukromého práva, jež nepodléhá stejným zákonným mantinelům jako orgány veřejné moci, by mohlo vést k dosti nešťastným důsledkům. Jak soud uvádí v samotném odůvodnění: „Představa, že správce tohoto kamerového systému bude bez jakékoliv kontroly a omezení sám rozhodovat o tom, kdo je pachatelem trestného činu a takovou osobu bude veřejně „pranýřovat“ tím, že její podobiznu (fotografii) bude vystavovat na internetu, je v rozporu s respektem k soukromému a osobnímu životu všech, včetně možných pachatelů trestné činnosti.“